Obojživelníci
Obojživelníci mne fascinovali už od mých dětských let. Mým bytem prolezly kuňky, ropuchy, skokani, rosničky, čolci...
Svou láskou k obojživelníkům jsem nakazila i mého přítele (původním povolaním inženýr - strojař).
V současné době chováme drápatky vodní, pipy americké, rosničky včelí, čolky ohňobřiché a mečoocasé a žebrovníky Waltlovy.
Do budoucna bychom chtěli náš chov rozšířit o pralesničky a o nějakého další zástupce ze skupiny vodních ocasatých obojživelníků.
Nemoci v chovu obojživelníků
Velká část onemocnění v chovech obojživelníků vzniká jako následek stresu. Malý životní prostor, příliš vysoká koncentrace zvířat, nevhodná teplota, vlhkost, krmivo... To všechno může působit obojživelníkům stres.
Vlivem stresu dochází k útlumu imunitního systému, který pak nemůže obojživelníkovi zajišťovat obranu proti mikroorganismům. V důsledku stresu pak dochází k rozvoji onemocnění, způsobených běžnou bakteriální mikroflórou (např. "red-leg syndrom" u žab, "mor mloků" u ocasatých obojživelníků).
Naši obojživelníci
Zde jsou samostatné stránky obojživelníků, které chováme: